Kam sahá TMA, kde roztáhnout KŘÍDLA? Už od začátku bylo zřejmé, že se zase do formátu nevejdu. Ostatně, děje se mi poslední dobou často: A3 - malé, A1- malé, A0 - malé, 100 x 70 - malé. A tak se kresba DRAKA, započatá 21. 10., zpomalila. Odvaha pustit se do křídel nikde.
Ticho vně, hukot uvnitř. Chodím kolem skříně s nalepeným drakem dnes a denně. Dívám se na něj. Pozoruji. Dávám si načas. Žádné vtěsnávání křídel do formátu nebude. Čekám. Trávím před Drakem dlouhé minuty. Koukám se mu do očí. Drak získává přísnost. Křídla však nikde. Ticho vně, hukot uvnitř. To se fakt nevejdu do žádného formátu? To je mně vážně všude nepříjemně plno?
Až dneska nad ránem - přichází impuls formát nastavit. A otázka, kterou mám položit: Jak velký by musel být formát, abych se vešla? Záhy z ticha TMy zazní odpověď: Takový, který přesáhne tebe na rozpětí paží. Na ten se vejdeš.
Rozpětí paží - náš osobní prostor.
Řídím se pokyny ze sna. Nastavuji formát o další dva papíry. Vypadne na mě slisovaná zlatá muška ... Dávám Draku čelo na čelo a zkouším - rozpětí křídel. Ještě mi po stranách deset, patnáct centimetrů chybí. Ale blížím se. Stačí přece malé posuny. I tak se brzy do kuchyně nevejdu.
DRAK (70x100, olejový pastel)