Básně
Básničky, poetizované texty. Někdy vznikají z vnějšího impulzu, který se dotkne Nitra, vynoří se dvojverší a hle za ním se skrývají další verše. Jindy se do básní halí reflexe v dialogu Nitra jeho nositelce.

Na balkóně Romea a Julie
nad střechy veronských domů povznáší se hlasy dva,
sýkorčí štěbetání promění se náhle v supí hlad
to křičí zamilovanost - nestihla včas zemřít,
to úpí zalíbení - na cestě za láskou neprošlo bránou času
teď Romeo zdráhá se pohladit roztančené Julii v kamaších zdivočelý vlas
a Julie nedopřeje Romeovi mozoly od kordu,
jímž proklestil by jejich rozvášněným srdcím cestu k lásce
Verona – nad hlavami turistů plná balkónů
(1.5. 2018 Itálie Arco/Verona)
věrný průvodce
mých tisíc minulostí
mých tisíc životů
mých tisíc budoucností
mých tisíc životů
spřádám v oka pavoučí sítě
jimiž se propadám
v nichž se zachytám
jak křižák brousím kleště
na bolavé zuby srpnového deště
v čase žní, v čase zrání, v čase sklízení
i ve mně dozrálo zjizvení
skřípot bolavých zubů
otevře třinácté komnatě hubu
požáry polí prohoří zdmi
pestrý je život v poledni
v pavoučí síti pohoupu děti
při oprýskané zdi sálavých nářků
v kolébce vlastních omylů, pohoupu děti
při písni zrozené z lásky, chyb a překlepů
věnuji dětem kompas
vodítko na cestu cnosti
kompas k samo-statnosti
(7. 7. 2018)
Kalich
Naplň se vodou a přistup blíž,
co díš?
Naplň se vzduchem a přistup blíž,
co vidíš?
Naplň se ohněm a přistup blíž,
co cítíš?
Naplň kalich, číši, naplň džbán.
Naplň vůní svou kalich úvozu a nad ním stráň.
Naplň ohniště, ať kupkou sena prokvetou kalichy tulipánů
a jako kupka sena podrob se záměru v Jeho plánu.
Když sakura zavoní naposled,
netruchli pro seschlý život minulý,
květy sakury vadnou co chvíli,
však jejich vůně letí s větrem o závod.
I ty zemřeš,
tvá duše se rozprostře,
vědomí vymaní se z uprostřed.
Po stopách sakury předčí rychlost větru,
vyhraje závod světla,
pojme Slunce.
Bude jako vzpomínka na vůni matky
jedinečné, trvalé, stále živé
Vědomí
(6. 8. 2018)
Slza
Stružkou ve stráni
Toulala se slza po tváři
Slza tvých tužeb a lásek
Zčeřená vějířem vrásek
Vrásek od smíchu
Jež náhle utichl
Do bolesti
Touha se z hlubin vzdouvala
Mořem škytavě cloumala
Bylo Ti ouzko
Rána Tě pálila
Jak Bolest se tříštila
O kameny útesu
A kapičky ve své svobodě
Umývaly maják Naděje
(24. 1. 2011 Pha)