Ukázka z knihy
Ukázka č.1
Dvacátý první týden. Sedím v čekárně a vyčkávám, kdy přijdu na řadu toho podivně znějícího super ultrazvukového vyšetření. Dlouhé čekání mi nikdy nedělalo dobře. Poskytuje příliš mnoho prostoru k přemýšlení, spekulacím „co kdyby“, k domněnkám. V krajině břišní cítím sevření jako před čtvrtletní písemkou z matematiky. Svíravé očekávání něčeho, co vůbec nemusí dopadnout dobře … Proč tu jsem, když výsledky vyšly negativně? Co když se přeci jen ukáže…, co pak …?, vkrádá se mi nejistota do duše. Miminko, zlatíčko, prosím, dej mámě zprávu, že jsi v pořádku. Konečně jsme na řadě.
Ukázka č.2
Je jedenáctého července. Stalo se. Den s předpovězeným datem porodu je přítomným okamžikem. Místo očekávané události přichází ze Slovenska znepokojující zpráva. Tchán utrpěl vážný pracovní úraz. Uvolněný konec trámu ho nabral pod spodní čelistí a vymrštil do vzduchu. Celkové zranění čítá ... ... Manžel se ocitá před nelehkým rozhodnutím. Má se ihned sbalit a odjet za tátou, aby snad něco důležitého neprošvihl? Na druhé straně jsem tu já, manželka, jejíž čas rozdvojení se už odpočítává, kdoví? V hodinách? V minutách? Těžko říci.